Mezinárodní název nohejbalu footballtennis (fotbaltenis) naznačuje, že tento sport bude mít něco společného s tenisem. Právě tímto společným znakem je síť. Dříve se hrálo přes tenisové sítě, které však měly výšku pouze do 108 cm, ve středu sítě jen necelý metr. Bylo třeba, aby síť na nohejbal byla vyšší, a to 110 cm. Proto se přidaly dodnes používané podpěrné tyče, které síť zvýšily. Tyče jsou většinou ocelové o průměru 2 cm s plochou destičkou na jednom konci pro lepší stabilitu na povrchu hřiště a na druhém konci s drážkou pro lepší uchycení sítě.
Dnes se vyrábí přímo nohejbalové sítě splňující všechny parametry. Výška od povrchu hřiště po horní okraj sítě musí mít podle pravidel 110 cm s tolerancí 2cm a od povrchu hřiště musí být maximálně ve výšce 20 cm. Délka sítě se dělá kolem 9,7 m, ale při hře se sítí neboli slangově „sakem“ rozumí pouze ta část, která visí nad herním polem a je ohraničená podpěrnými tyčemi, což je 9 m. Nohejbalové sítě se vyrábí z polyamidového materiálu černé barvy s oky o rozměrech 10 cm a síle 3 mm. Pro nejvyšší soutěže je schválena a certifikována od Českého nohejbalového svazu nohejbalová síť Extra liga od výrobce Pokorný sítě. Splňuje veškeré požadavky soutěžních sítí pro národní i mezinárodní soutěže.
Další důležitou součástí hřiště jsou sloupky, na kterých je síť uchycena. Pravidla uvádějí, že musí být od postranních čar vzdáleny nejméně 0,5 m. Většinou jsou železné konstrukce a zapuštěny do země, aby držely stabilitu. Na sloupcích jsou z každé strany upevněny objímky s háčky nebo navařené držáky pro upevnění sítě. Pro lepší napnutí nohejbalové sítě se používají ruční navijáky.
Konkrétní a podrobné informace o sítích se dozvíte v naší sekci nohejbalové sítě.
